Náš Mikuláš prosinec 12, 2008

Po roce Vánoce jsou tady zase a jejich příchod, alespoň pro mne, ohlašuje 6.prosinec, nebo-li Mikuláš. Každé malé dítě ví, že je to noc plná sladkých čokoladových překvapení. Pro nezasvěcené dospělé, to může být také noc plná čokoládových překvapení. Ovšem pokud patříte mezi zbylých 98%, tak pro Vás Mikuláš není nijak zvlášť zvláštní den. I když patřím mezi 98% zasvěcených, tak se pokaždé těším, na talíř plný čokolády, ale je tady jedno ALE … To až setkání s Mikulášem, který si to tramvají mířil do jisté čajovny zavedl zapřemýšlet, co vlastně očekávám za nadílku. Je tady situace, kdy je malý člověk (dále dítě) celý rok hodné, plní své povinnosti a všechno je v pořádku a Mikuláš nadělí hromadu (a to doslova) čokolády. Takové děti neexistují, takže jim říkáme “ideální dítě”. Další typ dítěte se chová víceméně dobře, sem tam zazlobí a Mikuláš mu nadělí množství sladkostí a uhlí v poměru zlobivosti za poslední rok. A nakonec třetí typ dítěte, které zlobí neustále a neplní povinnosti, dostane samozřejmě uhlí. Opravdu je ale nadílka uhlí takovým trestem? V dnešní době drahých paliv a dochazejících zásob uhlí a ropy by měla byt spíše nadílka uhlí za odměnu. Předpokládám, že teď semnou většina asi nesouhlasí, ale to je v pořádku. Najde se alespoň jedna skupina lidí, která by byla potěšena, kdyby byla obdarována uhlím. Nyní mluvím jako jeden z této skupiny. Jsou to lidé, kteří by uhlí řádně využili při kouření vodní dýmky. A tak se ptám, byli jste i vy dostatečně zlobiví, abyste si zasloužili uhlí???